„Mládě včelojeda lesního bylo převezeno z Hýskova do naší záchranné stanice v Rokycanech, která je určena pro volně žijící živočichy na Berounsku, Hořovicku a Rokycansku,“ uvedl předseda záchranné stanice Pavel Moulis s tím, že včelojed lesní je dravec s rozpětím křídel 130 až 150 centimetrů a vahou od 580 do 950 gramů. Dá se tak zaměnit s kánětem lesním. Hnízdí v lese a po většinu roku je obtížné jej spatřit. Hnízdo si staví vysoko na stromech, do kterého klade samice 1 - 2 hnědě skvrnitá vejce, z nichž se zhruba po třiceti dnech líhnou mláďata. 


„Po dohodě s obětavým nálezcem jsme okamžitě mládě včelojeda převezli do naší záchranné stanice. Najít hnízdo a vrátit jej zpět k rodičům již bohužel nepřipadalo v úvahu, a tak jsme kontaktovali kolegy z jiných stanic s žádostí, zda nevědí o hnízdě, kam by se dal malý včelojed adoptovat. Bylo to hlavně z toho důvodu, že včelojed je specializovaným druhem dravce, jehož péče vyžaduje poměrně náročné krmení,“ vysvětlil Pavel Moulis.


Adopce do jiného hnízda by tak byla nejvhodnější formou, jak malého požírače vos zachránit a vrátit jej do přirozeného prostředí. „Bohužel nejen u kolegů ze záchranných stanic, ale ani u kolegů ornitologů se v současné době nevyskytuje vhodná možnost adopce mladého včelojeda. Je již přece jen pozdě a náš včelojed je zřejmě z náhradního hnízdění. Proto jsme přistoupili k mravenčí práci, mladého včelojeda krmit hmyzem, kompoty, medem, ale samozřejmě i masitou potravou,“ uvedl předseda záchranářů a poznamenal, že ho těší, že se malý včelojed má čile k světu a vypadá to, že je z nejhoršího venku. „Uvidíme však, zda najde dostatek sil, aby mohl podstoupit dalekou cestu na zimoviště v tropické Africe. Pokud ne, bude nabídnut do expozice záchranných stanic či zoologické zahrady,“ dodal Pavel Moulis.