Zatím mají jen zhruba deset až patnáct centimetrů, ale za několik let z nich může vyrůst atraktivní úlovek. Pro rybáře je to velká událost. „Mám obrovskou radost, že se nám podařilo úhoři násadu dostat do zarybňovacích plánů a postupně je vysazovat do našich menších revírů v okolí Blanska. Násada je velmi nákladná a je problém ji získat. Když už se to povede, primárně ji na jihu Moravy vypouští do větších revírů jako jsou například Novomlýnské nádrže, Vranov, Brněnská přehrada nebo Křetínka,“ hlásí šéf blanenského rybářského spolku Martin Sklář.

Cena násady úhoře podle něj raketově roste a jeden kus malého úhoříka stojí už bezmála jedno euro. „Za násadu jsme zaplatili skoro sto osmdesát eur. V dnešní době je to čím dál větší vzácnost vzhledem ke stavu úhoří populace. Tito úhoři byli odloveni u pobřeží Francie a pak putovali na rozkrmení na rybochovné zařízení na Slovensko,“ upřesňuje rybář.

Malé úhoříky vysadili v těchto dnech rybáři na Blanensku. | Video: Deník/Jan Charvát

V okolí Blanska je vysadili do čtyř rybníků. V místní části Češkovice, ve Sloupu a v Ostrově v Moravském krasu a pak ještě do dětského rybářského revíru v blanenském Sloupečníku. Podle Skláře dorostou půlmetrové lovné míry zhruba za tři až čtyři roky. Podobnou násadu se blanenským rybářům podařilo zajistit už loni.

Pokud se však něco nezmění, zůstane dříve hojně rozšířená ryba s vizáží hada zanedlouho jen ve vzpomínkách. Jedná se totiž o kriticky ohrožený druh. Podle současných odhadů početnost úhoře říčního klesla na pouhé jedno procento stavu populace, jaká byla před sto lety.

Rozmnožuje se v hlubinách Sargasového moře, ke břehům Evropy zanáší jeho potěr Golfský proud a později řekami dál do vnitrozemí. Dospělí úhoři se pak vrací zpět do moře. Tam se jich však i díky překážkám na vodních tocích dostává jen mizivý zlomek. „Rozmnožování úhořů je stále opředeno řadou otazníků. Dosud se ho nepodařilo ve velkých hloubkách zdokumentovat a pokusy o umělé rozmnožování zatím selhaly. Při revitalizacích vodních toků se sice pamatuje na rybí přechody, ale dospělý úhoř má při své cestě zpět do moře stále obrovské množství překážek. Do Sargasového moře se jich dostane oproti minulosti zlomek. Jako kluk si pamatuji, že jsme jich na řece Moravě v Uherském Hradišti dokázali chytit několik za den. Úhoř byl naprosto běžná ryba, ta doba je už ale dávno pryč,“ dodává Sklář.

Pěkného úhoře o víkendu chytil na řece Dyji Radim Baisa z Adamova na Blanensku. Zabral mu po desátého hodině večer na žížalu a měřil bezmála osmdesát centimetrů. „Jel jsem na sumce a candáty. Na umělé nástrahy jsem však zůstal bez záběru, zato se mi podařil krásný úhoř. Takového jsem už nechytil hodně dlouho. Největšího mám z řeky Svratky, metr a dva centimetry. Ale ten už se mi asi těžko podaří překonat. Úhořů je již velmi málo a nevěřím, že se to v nejbližší době změní. Myslím si, že v našich vodách ubývá také dravých ryb. Štik a candátů,“ říká rybář.

Právě candáty se snaží uměle vytírat právě v Blansku. Podle Skláře začali s pokusy tento rok. Do několika revírů založili tamní rybáři hnízda s povrchem imitujícím přírodní trdliště, do kterých samice candátů nakladly jikry. „Letošní jaro bylo pro výtěr candáta ale složité. Kvůli chladnému a deštivému počasí se tření několikrát přerušilo. Jedno z hnízd nám také ukradl neznámý zloděj, ale na několika dalších jsme byli úspěšní. Hnízda s jikrami jsme převezli na naše sádky do Sloupečníku, kde už v nádržích plují asi dvoucentimetroví candátci. Z planktonu nyní přecházejí už na živočišnou potravu. V nádržích jsme nechali vytřít perlíny a plotice, takže dravci strádat nebudou. Na podzim už by mohli mít kolem deseti centimetrů a mohli bychom je přesadit do revírů. Uvidíme, kolik se jich podaří vykrmit. Ale každá dravá ryba se dnes počítá a pro revír je nesmírně důležitá, protože ve vodě likviduje slabé a nemocné kusy,“ uzavírá Sklář.

Máte v záloze nějakou rybí zajímavost, napište nám na ryby@denik.cz.

close Banner ryby info Zdroj: Jan Lakomý zoom_in