Již pět let totiž se začátkem adventu zveřejníme Strom splněných přání děvčat a chlapců z azylového domu a čtenáři se stávají adoptivními Ježíšky. I v letošním roce splnili čtenáři tajná vánoční přání šestnácti dětem, které se tak o Vánocích pod stromečkem mohly radovat z vysněných dárků.

A u předávání dárků jsme nemohli chybět ani my. Ale než se začalo s rozbalováním dárků, připravily si tři děti pásmo vánočních říkadel, koled a písniček. Sváteční atmosféru podtrhly zapálené svíčky a prskavky. A pak už nastala ta správná chvíle a děti se pustily do trhání vánočních papírů, rozvazování mašlí, aby odkryly, co tajemného a krásného jejich dárek skrývá.

Nikoletka se u vánočního stromu v berounském azylovém domě téměř zajíkala štěstím: „Mám ji, podívejte, jak je krásná. Mám Barbie princeznu a dokonce zpívá." Všem okolo pak dokazovala, že její panenka skutečně umí zazpívat písničku.

Z malé Esterky zase bude kuchařka. „Přála jsem si kuchyňku a mám jí," ukazovala nám pyšně velikánskou krabici malá Esterka.

Pětiletá Helenka si přála pejska, výbavu do školy. Ale čekalo ji ještě jedno překvapení. Měkký dárek. Byla něm čepice: „Jé koukejte, ta je pěkná," výskala a už měla čepici na hlavě.

Zatímco malé děti trhaly z krabic papíry, jak už nedočkavost k dětem patří, starší slečny si balíčky odnášely na pokoj. „Chceme si to rozbalit samy. Máme velkou radost a děkujeme všem," dodaly slečny a mizely ve dveřích.

I my děkujeme všem štědrým dárcům i zaměstnancům berounské radnice, kteří se do akce zapojili. Všem vám, adoptivním Ježíškům, přejeme za děti z azylového domu šťastné a veselé Vánoce. 

Zdroj: Petra Lišková