Centrální zásobování teplem v obou městech provozuje společnost innogy, která jako vstupní energii využívá ze sta procent zemní plyn. Systém je tvořen dvěma oddělenými soustavami distribuční sítě a třemi výrobními zdroji. Výsledná cena tepla a teplé vody je ale u koncových zákazníků stejná. Zatímco v loňském roce stálo teplo 619 korun za gigajoule bez daně, v první polovině letošního roku to bylo už 794 korun. Nyní lidé platí 1101 korun za gigajoule.
Podle mluvčího společnosti Pavla Grochála ale zdražování zdaleka neskončilo. „Po dramatickém nárůstu cen plynu v letošním roce se jeho nákupní ceny na rok 2023 bohužel stále pohybují na velmi vysokých úrovních, a to se negativně promítne do cen dodávaného tepla. Předběžná cena tepla v Berouně a Králově Dvoře pro rok 2023 naroste na 1525 korun za gigajoule bez DPH,“ informuje mluvčí.
Lidé tak v příštím roce za teplo zaplatí o 38,5 procenta více, než kolik platí nyní. Společnost do částky přitom započítala již vládou zastropovanou cenu plynu. „Bez této státní pomoci by cena tepla byla ještě výrazně vyšší,“ dodal Grochál.
Jak ale mluvčí pokračuje dále, v příštím roce by mohlo dojít i k cenovému pádu: „Zemní plyn pro výrobu tepla nakupujeme z části dopředu a jen z části jej dokupujeme v průběhu roku. V případě, že nákupní ceny plynu klesnou pod vládou stanovený cenový strop, jsme připraveni to zohlednit a snížit konečnou cenu tepla pro všechny naše zákazníky,“ sdělil Grochál.
