V reakci na tuto krizovou situaci byla vyhlášena na 14. října 1918 generální stávka. Ten den padl i první rakouský orel na berounském náměstí a na protest proti vývozu potravin berounské náměstí zaplnily davy dělnictva z místních i okolních podniků.
Z balkonu radnice promluvili zástupci sociálních demokratů i národních socialistů a závěrem vyzvali demonstrující k přísaze věrnosti novému Československému státu. Ten ale ještě neexistoval.
"Všichni čekali na úlevné skončení války. Další dny probíhala přátelská jednání mezi socialisty a zástupci ostatních politických stran o dalším postupu v redakci sociálně demokratického Berounského obzoru," vysvětlil ředitel berounského archivu Jiří Topinka.
Ve městě bylo ale napětí, a to kvůli dislokovanému praporu plně vyzbrojených maďarských vojáků.
Informace z jednání o vzniku samostatného státu se do Berouna dostávaly 28. října neoficiální cestou od cestujících přijíždějících vlakem z Prahy. Ve tři hodiny odpoledne se sešla v prvním patře radnice šestičlenná komise. Na začátku jednání dorazila telegrafická zpráva Národního výboru v Praze o vyhlášení československého státu.
Schůze okamžitě skončila, informace se šířila dál. "Pozdě odpoledne se pak na Plzeňském předměstí objevil průvod asi dvě stě dětí s žebříkem a z dnešní Jungmannovy základní škol, ze které byl vojenský lazaret, sundaly rakouského orla. Symboly rakouské moci postupně mizely i z dalších budov," popsal události před sto lety Jiří Topinka.
Název BERAUN na železničním nádraží nahradil znak s českým lvem. Z berounské radnice promluvil starosta města Gustav Zatloukal a předseda Národního výboru továrník Jan Šimonek, majitel slévárny na Závodí. Pozdě večer v divadelním sále u Tří Korun začíná veřejná schůze Národního výboru.
