Podle aktérů referenda by se v Trubíně připojením ke Královu Dvoru konečně zajistila základní občanská vybavenost, která v něm bezútěšně chybí, a to zejména rodinám s malými dětmi.

V obci se zhruba 500 obyvateli není obchod, pošta, hospoda, hřbitov, škola, školka, lékař a další. Obyvatelé obce jsou v tomto směru odkázáni na sousední Králův Dvůr.

Přes chybějící základní občanskou vybavenost, ale v Trubíně přibývají nové rodinné domy jako houby po dešti a do územního plánu obce jsou zaneseny další polnosti jako budoucí nové stavební parcely.

Při porovnání s obcemi se shodným počtem obyvatel jako je například Otročiněves či Nový Jáchymov na tom obyvatelé Trubína nejsou dobře. V Otročiněvsi mají poštu, hřbitov, kanalizaci, obchod i hospodu a v Novém Jáchymově obchod, školu, kanalizaci, hospodu a dokončují mateřskou školu.

“U nás nic podobného není. Jsme malou obcí na okraji Králova Dvora s rozpočtem, který nám poskytuje jen omezený prostor pro investice do občanské vybavenosti a služby pro vlastní občany. Investice do obecní infrastruktury budou závislé na nejistých dotacích. Naše obec měla k 31. prosinci 2016 objem dlouhodobých závazků, tedy dluhů, sedm milionů korun. Připojení ke Královu Dvoru nabízí řešení, jak finanční situaci obce výrazně zlepšit, přinést do obce potřebné investice a rozšířit nabídku služeb obce pro vlastní občany. Výdaje, které nyní vynakládáme na provoz obecního úřadu a mzdu uvolněného starosty, mohou být investovány do rozvoje trubínské infrastruktury,“ vysvětlil důvody referenda občan Tomáš Dočkal.

Připojením podle něho jejich děti získají přístup do základních a mateřských škol v Králově Dvoře. Občané získají přístup ke stejným službám, jaké nyní Králův Dvůr svým občanům nabízí.

„Občané nebudou muset platit poplatek za tříděný odpad a poplatek ze psů. Bude postaven chodník z Počapel do Trubína, bude zajištěna kvalitní zimní a letní údržba chodníků. Žádosti o dotace z veřejných rozpočtů pro Trubín budou zpracovávat zástupci města Králův Dvůr, kteří jsou v tomto směru zkušení a velmi úspěšní. Jsme přesvědčeni, že Trubín i po připojení zůstane nadále malou vesnicí ve velkém městě, takovou klidnou městskou oázou,“ je přesvědčený Tomáš Dočkal.

Na letošní rok má obec rozpočet na straně příjmové ve výši cca sedm milionů korun. Na straně výdajů cca 8,6 milionu. Takže disponuje schodkovým rozpočtem. Ročně splácí půl milionu korun na použitý úvěr a plánované výdaje na chod obecního úřadu jsou ve výši 832 tisíc korun. Z toho na zastupitelstvo obec počítá s částkou 822 tisíc korun.

O připojení ke Královu Dvoru už obyvatelé Trubína usilovali v roce 2003, kdy se k němu připojily Zahořany. Tehdy se ale lidé v obci nedokázali dohodnout. Na referendum nedošlo. Iniciátoři referenda si od připojení ke Královu Dvoru mimo jiné slibují i zachování venkovského rázu Trubína. „Králův Dvůr si nyní schvaluje zastavení rozvoje výstavby rodinných domků na svém území a v minulosti zasáhl proti plánům Trubína na výstavbu průmyslové zóny a desítek nových rodinných domů v Trubíně z důvodu neúnosné dopravní zátěže,“ upozorňuje občanka Trubína Štěpánka Šedivá.

Zastupitelé Králova Dvora s připojením Trubína ke Královu Dvoru souhlasí. „Zastupitelstvo našeho města odsouhlasilo, že v případě kladného výsledku referenda přijímá Králův Dvůr Trubín jako svoji osmou městskou část. Jednou z prvních věcí, které by se udělaly, by byla revize územního plánu. To znamená, že by se mohlo začít jednat i o vypuštění některých velkých lokalit určených k bydlení z územního plánu Trubína a ponechat na nich zeleň. Pravděpodobně by se jednalo o desetitisíce metrů čtverečních. Regulativy platné v našem územním plánu města by tak platily i pro územní plán Trubína,“ upozornil starosta Králova Dvora Petr Vychodil.

Trubínské zastupitelstvo o referendum nestálo a dělalo vše proto, aby k němu nedošlo. Nakonec ho ale schválilo. Mezi vedením obce a iniciátory referenda prý docházelo k mnoha nepříjemným střetům. „U pár lidí byla na podpisovém archu chyba, jako například místo Peter, tam bylo Petr, a nebo jedna paní měla v rodném čísle chybnou číslici. Starostka a ostatní na ně kvůli tomu na výboru křičeli a vyhrožovali jim přestupkovou komisi, a že za to budou platit dva tisíce korun. Všichni, co to referendum podepsali, jsou nyní u vedení obce v nemilosti,“ nastínila situaci v obci Štěpánka Šedivá, která referendum podepsala proto, že dodneška nemá kanalizaci.

„Vím, že pod Královým Dvorem se jí dožiji. Také chci, abychom měli kam vyvážet odpad. V obci nemáme silnice a spoustu dalších základních věcí. U nás se akorát staví nové domy a jinak se obec nijak nerozvíjí. Určitá snaha tam nyní trochu je, obec chce stavět novou školu do páté třídy, což je nelogické, protože kousek od nás je v Králově Dvoře veliká škola. Je to nesmyslná investice, která nic nevyřeší a ještě více zadluží obec na několik generací, a na nic jiného nebudou peníze," dodala Šedivá.

Starostka Trubína Alena Nováková se odmítla k referendu a k situaci v obci vyjádřit. Uvedla: „S vámi se já bavit nebudu.“

Proti připojení jsou obyvatelé starší části Trubína, takzvaní starousedlíci. „Patřím k nejstarším obyvatelům Trubína. Myslím, že nás je tak pět. Chápu snahu mladých lidí o připojení ke Královu Dvoru, já ale žádnou takovou potřebu nepociťuji. V Trubíně bydlím přes padesát let a na život jaký tady je, jsem zvyklý. Je pravda, že v případě, že bych měl malé děti, tak bych se připojení Trubína ke Královu Dvoru také dožadoval. V současné době mě ale jakákoli integrace prozatím neoslovuje,“ vysvětlil svůj postoj Stanislav Vais.