V berounském regionu využilo asi 26 včelařů možnosti a nechalo si v únoru svá včelstva. Výsledky vyšetření byly negativní. Místní včelaře ovšem trápí už několik let hlavně varroáza. „U nás zatím mor hlášený není. Já jsem se s ním ještě nesetkal. Mé včely trápí občas akorát varroáza,“ uvedl včelař a zdický veterinář David Zýka.

Jeho slova potvrdil i Jaroslav Koláček ze Suchomast, který je členem králodvorské organizace včelařů a stará se celkem o 14 včelstev. „V našem regionu se včelí mor už dlouho neobjevil. Myslím, že kdysi, ale je to už hodně let, se objevil v Praskolesích,“ říká suchomastský včelař Jaroslav Koláček, podle něhož nikdy včelař neví, kolik včelstev mu přečká zimu. „Na počasí tak nezáleží, jako na nemocech. Některou mírnou zimu přežijí všechna a jindy je to jinak. Znám včelaře, kterému během mírné zimy zůstalo z patnácti včelstev jedno,“ uvedl zkušený včelař a upozornil, že největším nepřítelem včel a jiného hmyzu je řepka. „Řepku zemědělci stříkají pesticidy. Včely jim pomáhají opylovat řepku a oni je za to hubí bezohledným používáním pesticidů. Včelky spolu s pylem a nektarem totiž sbírají i chemikálie z postřiků, a mnohé z nich kvůli tomu už svůj náklad do úlu ani nedonesou,“ vysvětlil včelař. Včely buď uhynou po cestě, nebo podlehnou časem nějaké včelí nemoci. Jejich organismus je jedem z řepky oslabený.

To na Kladensku a Rakovnicku je situace diametrálně odlišná. „Při vyšetření první poloviny vzorků na přelomu února a března, došlo k potvrzení nákazy hned na několika stanovištích okresu Kladno a Rakovník. Okamžitě bylo zahájeno jednání s místními inspektoráty Státní veterinární správy. Dále jsou kontrolována postižená stanoviště za účelem potvrzení přítomnosti nákazy. Při potvrzení nákazy je vyhlášeno ochranné pásmo o poloměru pěti kilometrů od místa nálezu. V ochranném pásmu je nutné vyšetřit všechna včelstva za účelem zjištění možného šíření nákazy,“ upozorňuje předseda OO ČSV Kladno Jiří Volek.

Nákaza byla zatím potvrzena v Kamenných Žehrovicích, Slaném, Lánech, Rudě nebo na území Rynholce či Trpoměchů. To ovšem neznamená okamžité pálení včelstev. „Důležitou roli hraje množství spor Paenibacillus Larvae ve vyšetřovaném vzorku. Nízké množství spor ve včelstvu lze řešit přesazením včelstva do nového úlu a důslednou desinfekcí původního úlu a veškerého včelařského vybavení. Vysoké množství spor, společně s potvrzením klinického stádia nákazy při prohlídce včelstva, končí likvidací a spálením včelstva, případně i celého stanoviště. Dalším postupem při potvrzení nákazy v klinickém stádiu je vyhlášení ochranného pásma a sledování všech včelstev na tomto území. Současně jsou zakázány veškeré přesuny včelstev, spojené s jejich prodejem, nebo kočováním,“ dodává Jiří Volek.

Autoři: Jan Brabec, Romana Šimková