Celý program byl rozdělen do tří částí, kdy se začalo v Muzeu Českého krasu, následovala návštěva lomů a tento rok se v souvislosti s mezinárodním rokem jeskyní a krasu mohli návštěvníci vydat také do Koněpruských jeskyní.

Hlavním cílem bylo přiblížit veřejnosti prostředí těžby nerostů v rámci celé Evropské unie, tedy i na Berounsku. Jednou z bran do CHKO Český kras je i obec Koněprusy se stejnojmenným a zároveň nejdelším jeskynním systémem v Čechách. Ten se nachází uvnitř návrší Zlatý kůň. Koněpruské jeskyně byly objeveny v roce 1950 právě díky těžbě vápence.

Ve Velkolomu Čertovy schody, který se dělí na západní a východní část, se v těsném sousedství návrší těží vápenec i nadále. „Myšlenkou akce je přiblížit i to, že těžba tu je s námi od nepaměti. A jak se civilizace vyvíjí, stejně se vyvíjí jak těžba, tak i uplatnění získaných nerostů v lidské činnosti,“ řekl na úvod během prohlídky předseda představenstva Velkolomu Josef Pinta.

Lidé se tak mohli dozvědět, proč se právě u Koněprus vápenec těží, jaké dopady na okolní krajinu dobývání má a jak se posléze dotčený terén rekultivuje. Program spojoval prohlídku lomu s návštěvou Koněpruských jeskyní, kdy vznikla příležitost si více přiblížit soužití jedné z největších jeskynních soustav v Čechách a místního Velkolomu. Pro mnohé jde o velmi zajímavý kontrast. „Ano, je to kontrast, ale je to i obrovský závazek, kdy při těžbě musíme respektovat limity při tak zvaných clonových odstřelech,“ nastínil Pinta.

Při nich jde o řízenou sekvenci dílčích odstřelů trhaviny. Používá se vůbec nejmodernější způsob, s kterým se v současnosti dá přijít do styku. „Takto odstřel neprobíhá v jeden okamžik, ale se zpoždění několika milisekund. Dojde tak k rozvolnění horniny a vzniklá energie je rozložena do bloku horniny, stejně tak i vyvinutý seizmický efekt. Už dopředu na základě geologicko-matematických modelů se ví, nebo lépe řečeno předpokládá, jaký ten seizmický účinek bude,“ objasňuje dále Pinta.

Vše je pečlivě zaznamenáváno měřícím systémem v Koněpruských jeskyních. Jednotlivá monitorovací místa jsou umístěna v nejcitlivějších částech, kde se sledují pohyby a otřesy skalních bloků. Původní systém kdysi představovala speciálně uchycená sklíčka, která se nicméně stále používají. Ten současný je sofistikovaným zařízením, jež informuje správu jeskyní o všech možných tektonických změnách.

„Sklíčka můžou prasknout například i vlivem úderu blesku do návrší. To se mimochodem stává relativně často, takže určitě nedoporučuji během bouřky se na Zlatém koni zdržovat. Současný systém funguje tak, že na každé straně tektonického zlomu jsou umístěna speciální táhla tak, že dokáží změřit, o kolik se ta skála zatřásla, respektive pohnula. Vzniklý signál je ukládán v počítači,“ vysvětlil geolog Velkolomu Michal Hejna.

„Během odstřelu máme správou jeskyní zadané přesné hodnoty, které nesmíme překročit, a kdy jsme zároveň informováni, že se můžeme i blížit k dané doporučené limitní hodnotě. Tyto data nám pomáhají s tím, abychom zadané parametry správně dodrželi, a tím tak předcházíme možným problémům do budoucna,“ doplnil jej Pinta.

Východní část Čertových schodů se otevřela na počátku 80. let minulého století. „V tu dobu, kdy začala probíhat příprava těžby, se vedly diskuze, zda otevření lomu bude negativně ovlivňovat Koněpruské jeskyně, protože je přímo od vstupu vidět na jednotlivé etáže lomu. Nakonec se to ale setkalo spíše s kladnými reakcemi návštěvníků,“ uvedl při zastávce u vyhlídky člen představenstva Velkolomu Jan Šroubek.

Dalším zastavením byla západní část lomu. Tu brzy čeká ukončení aktivní těžby. „K tomu by mělo dojít do pěti let. Lom bude dále činný, ale zahájí se zde rekultivační práce, které by měly zabrat kolem 30 let,“ upřesnil Pinta. Dlouholetá etapa sanací lomu by měla kolem roku 2050 vyvrcholit zpřístupněním lokality veřejnosti. Podle horního zákona musí Velkolom Čertovy schody vytvářet finanční rezervy, které postupně tyto rekultivační práce uhradí.