Dohoda mezi Berounem a okolními obcemi je před podpisem, smlouvu musí ještě schválit zastupitelstva všech zúčastněných stran.

Tetín je zatím jedinou obcí, která už má podobnou smlouvu s Berounem podepsanou, a to pro tento školní rok. Starosta obce Martin Hrdlička říká, že dohoda je vynuceným výsledkem rozvojové politiky, která se v regionu uplatňovala v posledních třech dekádách.

„Týká se to nejen Berouna, ale i řady okolních obcí. V minulosti developeři na školství a další občanskou vybavenost nepřispívali a obcím zůstaly problémy, které teď musíme řešit,“ vysvětluje Hrdlička.

V Tetíně jsou ale za dohodu rádi, protože by neumístění tamních dětí do berounských škol zcela rozvrátilo fungování tetínské jednostupňové základní školy. Příspěvek jim ale přijde vysoký.

Dojíždějí i berounští školáci

„Částku jednostranně určil Beroun a způsob, jak k ní dospěl, nám dosud není detailně znám. Dohodu jsme navíc mohli podepsat především proto, že naši školu navštěvují žáci z Berouna, takže se částka o to snižuje. V loňském roce šlo od nás do Berouna pět dětí a k nám tři berounské. Výslednou sumu tak náš rozpočet unese,“ upřesňuje Hrdlička.

Současná podoba smlouvy má podle berounské radnice reprezentovat souhrn investičních nákladů, jež město v posledních letech vložilo do všech čtyř základních škol. Beroun se posléze zaváže, že vybrané prostředky od obcí do svých škol investuje v plné výši.

Peníze se mají platit zpětně a příspěvek bude možné uhradit vždy až do konce března následujícího kalendářního roku. „Tedy až poté, co v říjnu proběhne kontrola počtu žáků, kteří do našich škol nastoupili,“ vysvětluje místostarosta Berouna Dušan Tomčo s tím, že peníze pomohou především s modernizací a rozšířením kapacity městských škol.

Zhruba dvoutisícový Nižbor předpokládá, že v příštím školním roce pošle do berounských škol asi šestnáct dětí. V následujícím školním roce by jich mělo být 29 a ve školním roce 2026/27, kdy už budou nižborské děti docházet do všech ročníků od šesté do deváté třídy, to má být 68 dětí. Za čtyři roky zaplatí obec v součtu 5,2 milionu korun.

„Jde o docela děsivé peníze. Takový výdaj samozřejmě zbrzdí například plánovanou výstavbu vodovodu ve Žloukovicích či Stradonicích, což jsou velké investiční akce. Na druhou stranu je ale nutno říct, že za vzdělání je určitě potřeba něco platit. Jen už bych raději dávala ty peníze do projektu, který bude mít smysluplnou a garantovanou životnost,“ říká starostka Nižboru Kateřina Zusková.

Obce hledají jiné řešení

Srbsko zaplatí v příštím školním roce skoro čtvrt milionu, za tři roky už musí mít na školné připraveno 600 tisíc korun.

Starosta obce Josef Trpišovský je přesvědčen, že to bude mít negativní vliv na rozvoj obce. „To by měly ale každé takto vyhozené peníze,“ říká s tím, že tudy cesta do budoucna nevede.

I když starostové okolních obcí vnímají možnost posílat děti do berounských škol jako pomoc, pracují na vlastním řešení. Tím by mohly být školy, které obce společně postaví.

Nižbor pracuje na projektu školy s Hýskovem a Chyňavou. Srbsko nyní čeká na demografickou studii, která projekt jejich svazkové školy posune dál.

„Místostarostu Berouna Tomču otevřeně informuji, že společně s Karlštejnem a oběma Třebáněmi hovoříme o přípravě tohoto projektu,“ připomíná starosta Srbska Trpišovský.

U sousedů zatím bez příspěvků

Redakce Deníku zjišťovala, jaké dohody platí v jiných částech kraje. Třeba velikostí srovnatelná Kutná Hora nevybírá žádný příspěvek, ale zvažuje, že jej bude po obcích chtít. Starosta Lukáš Seifert upozorňuje na skutečnost, že dohoda s obcemi měla být uzavřena už dávno, protože se jak město, tak dotčené obce nyní nacházejí v nejistotě. „Takto by byl zajištěn příspěvek na investice do rozšíření kapacit našich škol,“ vysvětluje Seifert.

V podobně velkém Mělníku mají s obcemi uzavřeny smlouvy bez příspěvku. Protože ale město jen stěží dokáže plnit dohodnuté podmínky, chtělo smlouvy před třemi lety dotčeným obcím vypovědět. „Návrh byl zastupitelstvem odložen s tím, že se nejdříve bude s jednotlivými starosty jednat. Jednání bohužel nevedla ke shodě,“ říká mluvčí mělnické radnice Alena Matějčková s tím, že vzhledem k vzrůstajícímu počtu mělnických dětí a omezeným kapacitám není město schopno místa ve školách školy systematicky naplňovat.