Opoziční zastupitelé nyní upozornili na skutečnost, že radnice celou dobu pracovala se zásadní výpočetní chybou. Podle zastupitelky Barbory Skálové (Beroun sobě) je problém v tom, že se čísla v jednotlivých letech nesčítala kumulativně, ale vždy jen za konkrétní rok. „Původní materiál tak předpokládá, že v roce 2028 bude v našich školách chybět 34 míst. Ale po opravě je závěr, že jich bude chybět kolem 611 - s tím, že nebudeme počítat s ukrajinskými dětmi, o kterých nevíme, co se s nimi bude dít,“ poznamenala Skálová.

Vedoucí odboru školství Květuše Slavíková potvrdila, že se čísla přírůstku nových žáků počítala vždy pouze pro jeden konkrétní rok a nebral se v potaz přírůstek z roku předchozího. Statistika už byla opravena.
„Byly stanoveny výhledy počtu žáků už se sečtením čísel z předchozích let. Jde o 68 přistěhovalých dětí a o ty, o kterých předpokládáme, že by mohly přibýt výstavbou. Závěr materiálu ale zůstává stejný: bude potřeba postavit novou školu či postupně snížit počty nespádových dětí v našich školách,“ vysvětlila vedoucí odboru.
Řešením by však nebylo, ani kdyby už Beroun nepřijímal do svých škol žádné přespolní děti. I při tomto podle Skálové utopickém scénáři by stále bylo za pár let potřeba najít v berounských školách kolem tří set míst.
„Udělali jsme očištění dat o variantu, že by Beroun přestal přijímat kohokoli, kdo nemá ve městě trvalé bydliště, ale i v takovém případě bude v našich školách za tři roky chybět 318 míst. Pokud se výstavba zpozdí o rok či dva, problém se pouze posune,“ vysvětlila zastupitelka Skálová.
Záleží i na rychlosti developerů
Stále má ale jít o nejkrizovější čísla - tedy pokud by se developerům podařilo dokončit všechny bytové projekty v Berouně, které už rostou nebo jsou v přípravné fázi, a navíc v čase, kdy ve městě ještě nebude dostavěna nová škola. Radní Irena Mastná (ANO a nezávislí kandidáti) namítla, že většina developerských projektů nabírá léta zpoždění, a tak je tento scénář nereálný.
„Příkladem je Pískovna, územní studie tohoto projektu je z roku 2020 a v těchto dnech ještě nemají ani územní rozhodnutí. Tím pádem je velmi nepravděpodobné, že podobné projekty budou dokončeny za dva či tři roky, když také nemají územní rozhodnutí. Takže termíny dokončení budou mnohem pozdější. To se dá očekávat například i u obytného areálu Tiba, kde budou rádi, když v roce 2025 otevřou školu (soukromá základní škola VIA Beroun, pozn. red.), jež je součástí projektu,“ dodala Mastná.

Skálová ovšem argumentuje tím, že město zřejmě nebude v rychlosti stavebního řízení rychlejší než developeři. „Pokud mají zpoždění oni, stejně tak bude mít zdržení i projekt nové školy. Nevěřím tomu, že tu do pěti let bude nová škola,“ řekla zastupitelka.
Beroun plánuje novou školu minimálně od roku 2018 i kvůli skutečnosti, že městské školy praskají ve švech. Počty žáků na třídu se blíží nebo v některých případech dokonce překračují hranici 30 dětí. Novou školu tak město každopádně potřebuje, aby mohly klesnout na průměrně únosných 25 žáků ve třídě.
Do zahájení stavby nejméně dva roky
Přípravy projektu nové školy v objektu bývalých kasáren, která má být rozšiřujícím odloučeným pracovištěm základní školy Wagnerova, je stále v plenkách. Jde přitom o zatím jediné možné místo, kde může klasická škola v Berouně vyrůst.
Dosud ale nejsou vyřešeny majetkové poměry. Radnice se je od roku 2021 snaží narovnat tak, aby se mohla podat územní studie, na níž se jednotliví vlastníci shodnou a která bude prvním krokem k zahájení stavby nové školy. Starostka Soňa Chalupová potvrdila, že se tak nestane ještě nejméně další dva roky.