Jan Havelka (ČSSD) se návrhem, který krajský soud obdržel 19. října, domáhal určení neplatnosti volby všech kandidátů volební strany Nezávislí Liteň, které se díky hlasům obyvatelů Litně dostali do obecního zastupitelstva, a to i jejich náhradníků.

V novém zastupitelstvu, které se na svém prvním veřejném zasedání mělo sejít už ve čtvrtek 1. listopadu, ale kvůli stížnosti nesešlo, bude příští čtyři roky pracovat Filip Kaštánek (NL), Hana Lukešová (NL), Jiří Vodička (NL), Miloslav Kliment (NL), Jan Čech (NL) Zdeněk Moureček (NL), Lenka Jelenová (ČSSD), Tomáš Jurajda (ČSSD) a Martin Homola (ČSSD). Zastupitelé, kteří obhájili svůj mandát jsou vyznačeni tučně. Takže Nezávislí Liteň získali šest mandátů a ČSSD jen tři.

Volební účast byla v letošním roce v Litni celkem vysoká, vyšší než byl celorepublikový průměr (47,34 procenta). V Bělči přišlo k volebním urnám 62,81 procenta, zatímco v Litni 48,05 procenta. Ve Středočeském kraji byla volební účast 50,6 procenta.

A co se Janu Havelkovi nelíbilo? Poukazoval na to, že volební strana Nezávislí Liteň byla před volbami, v jejich průběhu i při zveřejnění výsledků voleb prezentována jako volební strana účastnící se voleb samostatně, nikoliv ve sdružení s politickou stranou či hnutím.

Nezávislí Liteň podle něho vytvořili ve volební kampani nerovné podmínky soutěže dvou volebních stran, uváděli voliče v omyl, protože v jejich případě jde o sdružení nezávislých kandidátů podporované voliči (peticí), nezávislé na jakékoliv politické straně.

Účast TOP 09 ve sdružení s Nezávislými na jedné kandidátní listině byla ve volbách před voliči v předvolební agitaci fakticky utajena, ačkoliv by bez toho nemohla volební strana Nezávislí Liteň, která nedisponovala podporující peticí, vůbec kandidovat. Tím byly hrubě zkresleny výsledky voleb, protože voliči hlasovali pro stranu, která ve skutečnosti neexistovala. Tím byli kandidáti na kandidátní listině ČSSD poškozeni.

„Pan Havelka je člen ČSSD a byl na její kandidátce. On ale tvrdil, že jsem je poškodil tím, že jsem v našich novinách zmínil, že jsou kandidáti ČSSD. Dále jsme se podle něho neměli jmenovat Nezávislí Liteň, protože jsme měli naši kandidátku složenou z kandidátů politických stran a oni tak kandidovali jako nezávislí,“ vysvětlil starosta Litně Filip Kaštánek s tím, že to mělo jednoduché vysvětlení.

„Abychom my nemuseli sbírat podpisy pod naší kandidátní listinu, tak jsme se tady spojili s politickou stranou TOP 09. Už před čtyřmi roky jsme v komunálních volbách kandidovali jako Nezávislí s podporou TOP. Podle volebního zákona se může kandidátka jmenovat tak, jak koho napadne,“ upozornil Filip Kaštánek.

Pokud by volební strana Nezávislí Liteň byla sdružením politické strany a nezávislých kandidátů, muselo by to být vyznačeno na hlasovacích lístcích v souladu s § 25 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, ve znění pozdějších předpisů, a to nebylo.

„Nedošlo k porušení žádného ustanovení zákona o volbách či jiného právního předpisu, jenž by upravoval některé dílčí otázky související s vedením volební kampaně. Aspekty, na které poukázal navrhovatel, a které mohly u některých voličů vytvořit dojem, že volební strana Nezávislí Liteň je sdružením nezávislých kandidátů, nebyly s to významněji působit na rozhodování voličů, a tedy hrubě ovlivnit výsledky voleb. Domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů, nebyla vyvrácena ani vážně zpochybněna,“ vysvětlila předsedkyně senátu Krajského soudu Jitka Zavřelová v usnesení.