„Jsem tu už podvacáté, hru na harmoniku mám moc rád. Hrál na ni můj táta," prozradil Jiří Mošna z Rokycan.

V Hořovicích tradičně vystupují kapely z Kladna i Liberce, před sedmi lety se k nim přidala skupina s názvem Heligónky Aleše Rusňáka. Na přehlídce se navíc představilo dalších více než třicet heligónkářů. Nechyběli zkušení hráči, ani děti. Zpestřením byla opět soutěž o cenu diváka. Na vstupenku lidé zapsali interpreta, který podle nich zahrál nejlépe a lístek vhodili do schránky.

V Hořovicích se představili hráči z Čech, Moravy i Slovenska. „Vždy se nám zde hraje velmi dobře, hlavně proto, že jsou tu dobrý lidi," prohlásil tehdy za Liberecké heligónkáře kapelník Jan Nagy s tím, že si v Hořovicích zahráli přibližně už desetkrát.

Třicátýšestý ročník oblíbené hořovické akce měl na starosti za městské kulturní centrum Robert Horák. Podle něj byla návštěvnost o něco slabší, než v minulých letech. Jak dále uvedl, méně lidí nyní chodí na většinu kulturních akcí. Přesto byl sál i zahrada plný nadšených posluchačů.

Pravidelným zpestřením akce je výstava heligónek. Připravil ji tehdy opět Zdeněk Koutný, který v Hořovicích pokračuje ve výrobě harmonik. Na výstavě mohli návštěvníci spatřit nejen novinky, ale také sbírku, jejíž součástí je například akordeon z roku 1892.

Podle Zdeňka Koutného se jedná o nejširší sbírku českých výrobců. Sám je nejvíce pyšný na skleněnou harmoniku. „Vozíme ji s sebou po veletrzích, všude způsobí velký rozruch. Je to unikát," prohlásil Zdeněk Koutný. Výroba akordeonů a harmonik má v Hořovicích více než sedmdesátiletou tradici.