Mnozí z nich mají k dispozici hnědou popelnici. Někteří vlastní i kompostéry. Většina měst ale i obcí vydala vyhlášky, kterými zakázala bioodpad pálit, a to nejen kvůli stížnostem sousedů, ale životnímu prostředí.

Město Beroun začal se svozem bioodpadu už před několika lety a má v něm prvenství.

„Hnědé nádoby na bioodpad mají v našem městě k dispozici obyvatelé sídlišť i majitelé rodinných domů. Město jim navíc poskytuje kompostéry,“ řekla mluvčí Městského úřadu Beroun Jitka Soukupová.

Nádoby na bioodpad jsou vyváženy do kompostárny v sousedním regionu.

Malé obce berounského regionu zajišťují sběr, svoz a likvidaci biologicky rozložitelného odpadu také. Některé z nich ale jen formou přistavených kontejnerů od společnosti AVE. V obci Obec Lhotka u Hořovich jeho svoz zajišťují od dubna do konce října. Společnost AVE zajišťuje svoz bioodpadu i v Berouně, Hořovicích a Králově Dvoře.

„Svoz bioodpadu realizujeme na Berounsku na základě smluv s příslušnou obcí. Uvedená komodita se už stala součásti třídění odpadu z domácností. Meziročně zaznamenáváme nárůst přistavených nádob a počet svezených tun,“ uvedl za AVE ředitel provozovny odpadové hospodářství Jan Fadljevič.

Ředitel dále uvedl, že v některých případech si občané ale nelámou hlavu s barevným označení nádoby na bioodpad, která je hnědá a kromě barevného provedení i technicky přizpůsobena pomocí odvětrání k ukládání zmíněné komodity. “Někdy nám odkládají lidé do nádob na bioodpad i smíšený odpad. Logicky pak dochází k znehodnocení celého obsahu a odpad skončí na skládce. Nicméně ve větším poměru jsou zastoupeni občané, kteří svědomitě třídí, a za to jsme samozřejmě rádi,“ poznamenal Jan Fadljevič.

Co je biologický odpad?

Loni bylo z Berouna vyvezeno celkem 906 tun bioodpadu a z ostatních lokalit okresu 236 tun.

„Letos, tedy za prvních deset měsíců, jsme pro město Beroun vyvezli už 826 tun bioodpadu a z ostatních lokalit 227 tun. Dá se tedy očekávat progres a jsme přesvědčeni, že hodnoty z loňského roku budou letos překročeny,“ je přesvědčen ředitel provozovny odpadového hospodářství společnosti AVE.

V Králově Dvoře začali bioodpad svážet od letošního roku. „V první vlně jsme nakoupili čtyři sta nádob. Jedna stála do tisíce korun. Lidem, kteří o nádoby na bioodpad projevili zájem, ji město odprodalo za pět set korun. Vývoz nádob ale město zajišťuje zdarma,“ uvedl starosta Králova Dvora Petr Vychodil.

Obyvatelé Králova Dvora ale vedení města překvapili. O nádoby projevili větší zájem, než předpokládalo.

„Proto jsme jich přikoupili ještě tři sta. Polovinu z nich už máme pryč. Zdarma budeme svážet bioodpad i v příštím roce. Město za to ročně zaplatí zhruba tři čtvrtě milionu korun,“ upozornil Petr Vychodil.