Musím ale zatlačit vzpomínky, tentokrát jdu navštívit prvňáčky, které čeká zajímavá akce. Kurz první pomoci s profesionálkami ze Záchranné zdravotnické služby Středočeského kraje.

Zkušené sestřičky Věra Šestáková a Martina Schwarzrocková se speciálně připraveným programem zaujaly děti od samého počátku. Všechny možné úrazy, které mohou děti běžně potkat, předváděly školákům na plyšovém medvědovi. Tak si ten chudák během jediné vyučovací hodiny prošel zlomeninou nohy, popálením tlapy, ale i krvácením a mdlobami.

Překvapivě děti na otázky zdravotnic odpovídaly správně a řadu dospělých by strčily do kapsy. Vy snad víte správnou tepovou frekvenci? Nebo jak se zachovat při popáleninách? „Žádná mastička, žádné sédlo ani framykoin," hlásily děti zdravotnicím.

A došlo i na popisování vlastních zkušeností, se kterými se děti tak rádi svěřují. A tak jsme se dozvěděli, že řada z nich se už ambulancí projela. Některé se bohužel dostaly do dopravní nehody, jiné utrpěly úraz doma, například při dovádění se sourozencem. Nehody a úrazy se zkrátka nevyhýbají ani těm nejmenším.

Samotné kurzy První pomoc pro prvňáčky představila mluvčí ZZS Středočeského kraje Petra Effenbergerová.

Tyto kurzy pro nejmenší školáky jsou novinkou letošního roku?
Kurzy pro děti nebo dospělé pořádáme pravidelně, ale až doposud jsme školili zájemce, kteří si sami aktivně školitele „objednali". Minulý rok jsme nabídli školám ve Středočeském kraji možnost zapojení se do edukačního projektu První pomoc pro prvňáčky, který se bude konat až do konce školního roku. Naplánovali jsem si proškolit zhruba 7 tisíc prvňáčků a já doufám, že tento projekt je jen takovou „první vlnou" a další školení budou následovat i po prázdninách.

Jsou podle vás děti dostatečně informovány o poskytování první pomoci?
Záleží na rodině a škole, jak se tomuto tématu věnují. Výuka první pomoci je zakotvena v učebních osnovách, ale je na rozhodnutí školy, jakým způsobem se s výukou „poperou". Způsob, jakým vedeme kurzy pro nejmenší školáčky my, má velkou odezvu u pedagogů i samotných dětí.

Je něco, co zdravotníky při pořádání těchto kurzů překvapilo?
Jsou to ostřílení záchranáři / školitelé, tak asi nic. Ale vždy, když si vyprávíme zážitky z těchto školení, se zasmějeme. Děti jsou naprosto úžasné, bezprostřední a jejich potřeba sdělit záchranářům, kdo a co měl zlomeného, kterého člena rodiny vezla sanitka atd., je mnohdy k nezastavení.