Skupina byla na běžné hlídce ve městě Čaríkár kousek od vojenské základny v Bagrámu. V souvislosti s případem vyzvali zástupci hnutí SPD a komunistů k přehodnocení české účasti na misích v cizině. Sněmovna ale udělala opak. V červnu schválila posílení několika zahraničích misí, a to až do roku 2020.

V zahraničí by mělo operovat zhruba 1100 českých vojáků. To je téměř o tři sta vojáků více, než tomu bylo v dřívějších letech. V případě plného nasazení všech vojáků a vojenské techniky podle navrhovaného mandátu by náklady na letošní rok představovaly částku přibližně 2,1 miliardy korun, v roce 2019 2,4 miliardy a v roce 2020 by neměly překročit částku 2,3 miliardy korun.

Jaký názor na české vojenské mise mají osobnosti a obyvatelé berounského regionu? Podle starosty města Hořovice je odpověď jednoznačná. „Podle mého názoru by se naši vojáci měli zahraničních misí účastnit a jsem přesvědčen, že to tak je v pořádku. Jsme severoatlantické alianci NATO, ke které máme určité závazky. Boj s terorismem je určitě lepší řešit za hranicemi jiných států, než nechat ten konkrétní problém dojít až k nám. Z tohoto důvodu jsem pro zapojení české armády do zahraničních misí,“ sdělil Deníku starosta Hořovic Jiří Peřina.

Pro je i starosta Králova Dvora Petr Vychodil. "Jsme součástí NATO a podle mého názoru bychom z toho neměli mít pouze výhody, ale měli bychom splnit i závazky vůči němu. Z tohoto důvodu jsem pro zahraniční mise našich vojáků," poznamenal Petr Vychodil.

To samé si myslí i starostka Hýskova Ivana Týlová „Jsme členem aliance NATO a měli bychom respektovat naše závazky s tím spojené. To znamená, že by se naši vojáci měli zahraničních misí účastnit,“ konstatovala Ivana Týlová s tím, že vojáci se mohou svobodně rozhodnout, zda se zahraniční mise zúčastní.

„Pokud jde voják na zahraniční misi dobrovolně, je to jen jeho věc, že tam je. V případě, že se některé z misí nechce zúčastnit, nikdo ho k tomu nemůže nutit. Vím o případu z roku 2007, když byla válka v Bosně. Nejmenovanému muži, který je v záloze a má na starost radiové spojení, přišel, dá se říci, povolávací rozkaz. V případě, že by souhlasil, tak byl do Bosny vyslaný na dvouletou misi. On byl ale v té době zdravotně indisponovaný. Měl zlomenou nohu, a to byl důvod, proč se nemohl přihlásit,“ popsala starostka Hýskova příběh, který nedávno znovu řešila.

„Nyní jsme toto téma otevřeli v souvislosti s úmrtím těch tří vojáků, a on tvrdí, že nebýt té zlomené nohy, tak by se mise v Bosně zúčastnil. A to by bylo dobrovolné rozhodnutí konkrétního člověka. Což je v pořádku,“ uvedla Ivana Týlová.

Pro účast našich vojáků v zahraničních misích je i ředitel Domova seniorů TGM. Beroun Ondřej Šimon. „Jsem zásadně pro to, aby se účastnili. Podle mého názoru je pro nás jednoznačně lepší, když se válečné konflikty budou odehrávat mimo naši republiku a my se případné riziko budeme snažit eliminovat na zahraničních misích, než aby došlo až k nám. Myslím si, že česká armáda je na tom velice dobře a že má velmi schopné lidi. Podle mě mohou naši vojáci na zahraničních misích získat potřebné zkušenosti,“ vysvětlil důvod podpory zahraničních misí Ondřej Šimon.

Podobný názor má i hudebník a podnikatel Miloslav Frýdl. „Určitě ano. Jsme součástí nějakého kulturního a zároveň obranného prostoru a vyznáváme nějaké hodnoty, které je potřeba bránit, a to nejen před teroristy. V zahraničních misích nebráníme jen ten konkrétní stát, ale potažmo i ten náš,“ je přesvědčený Miloslav Frýdl.