Zdraví stovek dobrovolníků z řad obyvatel v okolí Brd plánuje otestovat armáda, pokud v parlamentu projde americký radar. Deníku to potvrdil mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. Tří až pětiletou studii případného vlivu radaru na lidské zdraví připravuje Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové.

Zdraví obyvatel by zkoumali před spuštěním radaru

„Kdyby tu byl radar, tak v reakci na zájem veřejnosti a jako součást garancí jeho nezávadnosti by proběhl průzkum zdravotního stavu populace před uvedením a po uvedení radaru do provozu. Zkoumaly by se různé skupiny obyvatel – podle věku i podle vzdálenosti od základny. Studie by se měla týkat i těch, kteří žijí ve vojenském prostoru, tedy i obsluhy,“ sdělil Čírtek. Také jeho kolega Petr Sýkora očekává, že eventuální studie posílí důvěru veřejnosti. „Prokáže, že negativní vliv radaru na lidské zdraví neexistuje,“ sdělil Sýkora.

Lékař kritizuje postup armády kvůli testování

Takový přístup k plánované studii kritizuje například lékař z Dobříva Milan Kozlík. „Jestliže se obecně k jakékoli studii přistupuje tak, že dopředu známe výsledek, je k ničemu. Autoři pak budou mít tendenci vykazovat to, co se jim hodí do krámu a přehlížet varovné znaky,“ řekl Kozlík, podle něhož testování sice nikoho nezatíží a pravděpodobně poskytne nadstandardní péči, ale zároveň upozorňuje na nedostatečnou délku studie. „Klasické studie se navíc dělají tak, že se testovaná skupina srovnává s lidmi, na které v tomto případě možné záření vliv mít nemůže. Také by mě zajímalo, co by vláda dělala s tím, kdyby se v okolí Brd skutečně objevilo víc rakoviny nebo psychických potíží. Když předjímá výsledek, zamete to pak pod stůl?“ přemítal.

Testy na lidech by měl dělat někdo nezaujatý

Ilona Krátká ze Štítova by zdravotní testy podstoupila. Má ale podmínku. „Měl by to dělat někdo nezávislý. V armádě jsou všichni zaujatí. Dosavadním studiím nevěřím. V jiných případech se vždy připouští, že všechny výdobytky civilizace nějaký vliv mají. Tady to neplatí?“ řekla. Naopak Jitka Frýafová z Dobříva na vliv radaru zatím žádný názor nemá a vyčkává. Přesto si myslí, že navrženou studií se vláda snaží všemožně dokázat, že radar je v pořádku. Studi případného vlivu radaru na zdraví obyvatel neodmítá starosta Zaječova Josef Hrubý. I podle něj záleží však na tom, kdo se jí bude zabývat.
„V zájmu objektivnosti by mělo jít o nezávislé odborníky,“ uvedl Josef Hrubý. „Otestovat bych se dal, kdyby mi to někdo nabídl. Studie má spíš zlepšit mínění veřejnosti,“ myslí si také starosta Strašic Jiří Hahner.

Neoral nechce dělat pokusného králíka

Absolutně proti je známý odpůrce radaru a starosta Trokavce Jan Neoral. Testovat by se nedal. „Nelíbí se mi, že radar není schválený a armáda už snaživě nabízí, že lidi podrobí výzkumu. Z principu mi vadí, že bychom se stali pokusnými králíky. Věřím Philipu Coylovi, že radar nepříznivý vliv má. To je odborník, který pracoval čtyřicet let ve vývoji zbraní. Když studii, tak nezávislou, ne od někoho, kdo je placen vládou,“ sdělil Neoral. Zamýšlená studie by nebyla první. První dokument, který tvrdil, že radar zdraví neškodí, představila armáda loni v srpnu. Vzápětí ji zkritizovali experti z Ústavu radioelektrotechniky v Brně. V závěru loňského roku zveřejnilo ministerstvo se stejnými závěry výsledky měření elektromagnetického záření amerického radaru na ostrově Kwajalein. Právě tento radar by se přestěhoval do českých Brd.