Jak jste si moderování užil? Překvapilo vás, kolik se na náměstí sešlo lidí?
Překvapilo, byl jsem tady předloni, kdy tady skoro nikdo nebyl. Pamatuji si, že bylo hrozné horko a všichni byli na koupališti, navíc se přihnala i bouřka. Tentokrát bylo náměstí zaplněné a lidí dorazilo pravdu hodně. Troufnu si tvrdit, že jich přišlo minimálně pět set, což už je velmi slušná návštěva. Lidé byli příjemní a vstřícní, byla radost se dívat do jejich usmívajících se tváří.

Na slavnostech jste se ale podílel i jinak, než jen moderováním.
Kromě toho, že moderuji, mám ještě agenturu a s místním kulturním klubem spolupracuji. Pomáhal jsem tak domlouvat vystoupení Vandy a Standy, Stanislava Hložka a Marthy a Teny Elefteriadu.


Původně měl hlavní program moderovat Josef Alois Náhlovský. Proč nakonec došlo ke změně?
S Pepíkem Náhlovským jsme kamarádi, spolupracujeme spolu a dokonce máme společný pořad Besídka se šaškem. Vystupujeme ale jen asi jednu za čtvrt roku. Pepík jezdí na většinu akcí z Luhačovic, musel by tady být o hodně dřív, tuším, že sám o změnu požádal. V ten den jsem uváděl na Slapech na privátní akci Lucii Bílou, tudíž jsme jen přejel. Přijel jsem rád. Byť bylo na slavnostech předloni méně lidí, panoval výborná atmosféra a líbilo se mi tu.

Přiměla vás kývnout na nabídku i vzpomínka na městský ples, který jste rovněž moderoval?
Na městský ples vzpomínám velmi rád. Jelikož jsem rodilým Kladeňákem a už dlouho bydlím v Buštěhradu, v regionu se často pohybuji a mám tady kamarády. Moc mě potěšilo, když za mnou přišel člověk, kterého znám ještě z gramofonových závodů. Už je čtrnáct let v důchodu. Vzpomínali jsme na dobu, kdy jsem se závody spolupracoval.

Jste známý zejména jako rozhlasový moderátor. Jak moc je odlišné moderovat venkovní akci?
Je v tom obrovský rozdíl. V rozhlase je člověk sám ve studiu, všechno si obsluhuje. Mimochodem, s pořadem Noční proud oslavíme již 38. narozeniny, jsme nejstarším hudebním pořadem. Je to takové intimní, člověk je sám sobě dramaturgem. Při venkovní akci musí člověk reagovat na různé situace i reakce lidí, musí je pobavit a vytvořit dobrou náladu. Je to také moderování, ale jiná disciplína. Navíc mám svoje specifika. Zejména ctím, že moderátor by v sobě měl mít pokoru. Má být tím, kdo prodává interprety a účinkující, nikoli sebe.


Souhlasíte, že moderování venkovní akce je náročnější?
Jednoznačně, zvlášť před větším počtem lidí. Někdo může třeba něco anonymně vykřiknout a moderátor musí zareagovat. V rádiu mi do toho nikdo nemluví, tam jsem sám svým pánem. Nemám s tím ale žádný problém, podobné akce moderuji celý život. Třeba na výstavišti v Litoměřicích uvádím už pětadvacetlet výstavu Zahrada Čech, kde je vždy plno lidí. Každá akce má ale svoje specifika.


Na slavnostech ve Zdicích jste byl v roli moderátora pracovně, ale bylo na vás vidět, že si to užíváte.
Je ideální, když se někomu podaří, aby mu práce byla zároveň koníčkem. Mě se to naštěstí podařilo. Někdy je to malinko nadnesené, ale jsem za to rád.