Video: Vědci oživili tvář ženy, která zemřela před 45 tisíci lety u Berouna

Rozpůlenou lebku oddělenou od zbytku těla objevili vědci v roce 1950 v Koněpruských jeskyních. Nejdříve si mysleli, že kosterní pozůstatky patří dvěma jedincům. Pomocí sekvenování genomu nakonec přišli na to, že patřily jedné ženě. 

„Až nový výzkum nálezu v roce 2021 naznačil, že jde o zřejmě nejstarší zrekonstruovaný genom anatomicky moderního člověka odpovídající populaci, která zde žila před oddělením linie vedoucí k současným obyvatelům Evropy a Asie,“ přibližuje Jaroslav Hromas z oddělení péče o jeskyně Správy jeskyní ČR.

Další analýza DNA podle webu LiveScience odhalila, že její genom nese tři procenta buněk neandrtálských předků. Z práce mezinárodního týmu expertů z Brazílie, Austrálie a Itálie také vyplývá, že byla součástí populace raných moderních lidí, kteří se s neandertálci pářili.

Portál New York Post doplnil, že s realistickou rekonstrukcí obličeje přišli vědci až po více než 70 letech, a to proto, že k lebce do této chvíle neměli přístup. Uchovávalo ji oddělení antropologie Národního muzea v Praze.

Část chyběla

Na nové antropologické rekonstrukci tváře ženy nejmodernějším softwarem podle zdigitalizovaných ostatků se podíleli brazilský 3D designér Cicero Moraes, Francesco Maria Galassi, Michael Habicht a Elena Varotto z australské Flinders University, dentální chirurg Thiago Beaini z brazilské Universidade Federal de Uberlândia a za českou stranu geodet Jiří Šindelář a vedoucí správy Chýnovské jeskyně Karel Drbal.

Novou podobu ženy ze Zlatého koně mezinárodní tým představil ve studii, zveřejněné letos v létě na webu OrtogOnLineMag - A Aproximação Facial Digital 3D de Zlatý kůň 1 (45.000 AP) a také na webu Researchgate. Obdobný tým antropologů s designérem Moraesem před časem digitálně zrekonstruoval a publikoval tvář faraona Tutanchámona – na základě jeho mumie v hrobce nalezené Howardem Carterem v roce 1922.

K vytvoření její podobizny vědci použili údaje shromážděné z několika existujících snímků lebky z počítačové tomografie (CT). Problémem bylo, že velké části lebky, včetně levé očnice, část čelní a nosní kosti chyběly. „Zajímavou informací o lebce je, že ji po smrti ženy ohlodalo nějaké zvíře, asi vlk nebo hyena,“ uvedl spoluautor studie a grafický odborník Cicero Moraes.

Jak probíhalo vytváření podoby ženy?

K nahrazení chybějících částí použili experti statistické údaje od svých kolegů. Ti před pěti lety podobu lebky, která byla rozdělena na devět částí, zrekonstruovali. Nejvíce je podle jejich slov zaujala robustnost ženiny dolní čelisti. Kvůli tomu si dokonce někteří vědci, kteří lebku našli, mysleli, že se jedná o muže. Další zajímavostí bylo, že žena měla větší mozkovou dutinu než ostatní moderní jedinci v databázi.

Spekulativní vzhled

Po získání základní podoby obličeje nejdříve vědci vytvořili šedé snímky se zavřenýma očima a bez vlasů. Následně se jim podařilo přidat verzi s barevnou kůží, otevřenýma hnědýma očima a tmavými kudrnatými vlasy.

„Cílem druhé z nich je poskytnout srozumitelnější tvář pro širokou populaci,“ vysvětlil Moraes.

Její nynější realistická podoba je přesto jen spekulativní, vědci neměli žádné informace o tom, jakou by mohla mít barvu kůže či očí. Přesnější charakteristiky jejího obličeje tak stále zůstávají záhadou.

Jak vypadala vznešená dívka v 7. století? Vědci zrekonstruovali tvář a žasli

Věda

Podobnou technologií použitou při rekonstrukci obličeje české ženy vytvořili vědci před dvěma měsíci tvář egyptského faraona Tutanchamona. Jeho 3D aproximaci obličeje dali dohromady pomocí existujících CT skenů, obrázků a rentgenových snímků jeho lebky. Vědci si údajně všimli, že měl jedinečně tvarovanou lebku a extrémně velký mozek.

„Při pohledu na něj vidíme spíše mladého studenta než zodpovědného politika, což dělá historickou postavu ještě zajímavější,“ uvedl podle serveru Interesting Engineering Cicero Moraes.