Opožděné žně potvrdil například agronom společnosti Agra Řisuty Vítězslav Krček, která působí na sousedním Kladensku. Společnost hospodaří na cca 2500 hektarech zemědělské půdy a kvůli letošním rozmarům počasí jsou se sklizní pozadu. S pšenicí začali například až na konci prvního srpnového týdne.

„Oproti jiným rokům je to o dost později, nicméně, deficit už se nám díky stabilnějšímu počasí posledních dnů daří dohánět. Věříme, že do konce srpna bude sklizeno,“ doufá Krček.

Protože bylo jaro poněkud chladné a červen následně s četnými srážkami, očekává se tento vliv na kvalitě objemu sklizně. „Kvůli vydatným srážkám obiloviny narostly do velké výšky, mají dlouhé stéblo a tím i tendenci k poléhání. Polehané obilí nám pomáhají při žních nadzdvihávat zvedáky umístěné na žací liště, ale v případě, že rostliny už jednou polehají, obvykle to přinese ztráty okolo 10 až 15 procent,“ říká agronom.

Zemědělci si před každou sklizní utvářejí hrubý odhad, jaký bude hektarový výnos. V případě pšenice se přes možné ztráty přesto očekává obstojná úroda. Mírné zklamání zemědělci pociťují u řepky, na kterou bylo letos zkrátka nejspíš příliš chladno.