Velký rozruch mezi lesníky a myslivci vyvolala zpráva o stavu našich lesů, kterou zveřejnilo Hnutí Duha. Ekologové se odvolávají na studii, kterou zpracoval Ústav pro výzkum lesních ekosystémů v Jílovém u Prahy. Přemnožení jeleni, srnky, ale i další druhy spárkaté zvěře podle studie mají na svědomí až 44 procent zničených stromů v českých lesích. Jaromír Bláha z Hnutí Duha vyzval ministry zemědělství a životního prostředí k rapidnímu snížení počtů spárkaté zvěře v přírodě, které by umožnila změna příslušné vyhlášky a zákona.

Škody způsobené zvěří podle výsledků studie přibývají. Podle propočtů Hnutí Duha představují škody roční ztrátu včetně prostředků vynaložených na ochranu lesa 1,5 miliardy korun. Bláha se domnívá, že vysoké stavy zvěře jsou pro české lesy větší pohromou než orkán Kyrill, který se přes Českou republiku přehnal letos v lednu.

Především myslivci se studii a názorům ekologů na příliš přemnoženou spárkatou zvěř brání. Přiznávají, že místy je například jelení zvěř nebo srnčí přemnožená, jako v Krušných Horách, ale existují výkyvy v její populační hustotě.

„Já s tím souhlasím, že jsou lesy zničené přemnoženou zvěří. To snad musí vidět každý vnímavý návštěvník přírody. Nelze zase z druhé strany ze všeho vinit zvířata, protože naše lesy místy tvoří takřka z 90 procent smrkové monokultury. Lesníci by měli preferovat větší zastoupení listnatých dřevin,“ uvedl svůj názor zoolog David Fischer.

Na stanovisko Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha, který tvrdí, že zvěř je větší kalamitou než orkán Kyrill, reagoval i vedoucí Lesní správy Nižbor František Davídek. „Neškodilo by, aby se zástupci Hnutí Duha přišli do lesů podívat. Pak by viděli pravý důvod toho, proč se spárkatá zvěř objevuje i v místech, kde to není obvyklé. Les totiž v posledních letech obsadili lidé. Ještě před měsícem jich byly naše lesy plné. Letošní houbařská sezona totiž trvala celé tři měsíce a invaze lidí, kteří je jezdili sbírat, byla neuvěřitelná. Zvířata se kvůli tomu stahují do míst, kde je klid. Z tohoto důvodu se pak může někomu zdát, že je spárkatá zvěř přemnožená, protože není rozptýlená po celém lese,“ vysvětlil zkušený lesník, který je zároveň i myslivcem, protože nižborská lesní správa provozuje i několik honiteb.

Podle lesních odborníků ovlivňuje přemnožení spárkaté zvěře i současná devastace přírody mamutími zemědělskými společnostmi, které vlivem specializace na několik atraktivních plodin, vedou k zániku nejen drobné zvěře, ale celé řady živočišných druhů, včetně bezobratlých. Tyto způsoby hospodaření, které mimochodem svědčí nekontrolovatelnému nárůstu například prasete divokého, mění často přírodu v měsíční krajinu.
Podle myslivců byly dříve normované stavy pro spárkatou zvěř sedmkrát vyšší než je tomu nyní. „ V současné době je jarní normovaný stav 12 až 13 kusů na tisíc hektarů. Tento normovaný stav je bez mláďat,“ vysvětlil František Davídek.

Přestože musí lesníci kvůli zvěři chránit odrůstající listnaté stromy, ale i jedle v oplocenkách, nezlobí se na ni. „Pro ochranu před okusem mladých stromků používáme buď ovčí vlnu nebo chemické nátěry. Natíráme je různými repelenty, které zvířatům neškodí,” upozornil František Davídek.