Čtyřicetiletý zoolog Safari Parku Dvůr Králové Jiří Hrubý zná zoologickou zahradu dokonale. Rodák ze Dvora Králové nad Labem v ní chtěl pracovat odmalička. Sen se mu začal plnit už v patnácti letech, kdy nastoupil na brigádu. Jako zoolog pracuje sedmnáct let. Řídí tým dvaceti ošetřovatelů a na starosti má přes 300 zvířat. Slony, nosorožce, hrochy, malé antilopy a také dění v safari, kam lidé s oblibou vyrážejí vlastními auty, Afrika trucky či safaribusy.

Kolik slonů žije v safari parku?
Momentálně máme dvě slonice, které jako poslední zůstaly z našeho původního chovu. Naše zařízení již není vhodné pro chov dospělého samce a velké sloní rodiny, vůbec nesplňuje současné standardy. Ujali jsme se proto rámci Evropského záchovného programu role, která je neméně důležitá a tou je péče o starší slonice mimo reprodukci. Ty zůstaly při vytváření nových rodin osamocené nebo je nové rodiny nepřijaly. Slon je stádové zvíře, potřebuje společnost ostatních slonů. Nikdy není dobře pro slona, když je sám. Samotu snáší špatně, obzvlášť slonice.

Orangutani v ústecké zoo. Archivní foto.
Sloni budou muset počkat, v ústecké zoologické zahradě vyhrály opice

Jak se tedy rozšíří stádo slonů ve Dvoře Králové?
Měli bychom mít celkově čtyři slony. Chov pouze dvou samic není výhodný ani pro naši zoo, proto jsme se rozhodli ujmout ještě dalších dvou samic. Naše kapacity pro ubytování starších slonic jsme nabídli v rámci evropské asociace zahrad a programu pro africké slony. Jedna by měla přijít do konce roku z Magdeburgu. Do budoucna máme v plánu postavit moderní chovné zařízení pro slony, ale to představuje obrovskou částku v řádech stovek milionů korun. Máme vymyšlené umístění, prostor by na to byl, ale je to ohromná investice. Tam by probíhalo sestavení skupiny slonů kvůli chovu.

Kolik je dvorským slonicím Saly a Umbu?
Bude jim 39. Pocházejí z afrických odchytů v 80. letech.

Kolik let se dožívají?
Záleží na zdravotní situaci. Můžou tady být docela dlouho, do padesáti, ale i šedesáti. Ale také nemusí.

Jakou mají váhu?
Saly váží kolem čtyř tun, Umbu 3,7 tuny. Jsou to opravdu velká zvířata, která dokáží vyvinout rychlost 50 km/h jako nic. To je jako když vás přejede parník. Problém slonů v lidské péči je, že jsou obézní. Slon má strašně nízkou efektivitu trávicího systému. Pokud mu nabízíte bohaté krmení, tak si pořád bere. Slonice váží podle výzkumu skoro o čtvrtinu více než by vážily ve volné přírodě, kde nemají pořád přísun kvalitní potravy. Mohli bychom jim dát trávy tolik, kolik by dokázaly sežrat. Musíme ji ale míchat se slámou, aby vydatnost krmné dávky nebyla tak velká a nezpůsobili jsme zvířatům zdravotní problémy.

Zoolog Safari Parku Dvůr Králové Jiří Hrubý při krmení slonů.Zdroj: Deník / Jan BraunCo mají nejraději?
Nejvíc to, co je pro ně nejméně zdravé. Granule, jablka, banány, melouny. Nejběžnější součástí krmení je seno, sláma, v letním období tráva, větve. Granule jim připravujeme podle svých receptů.

V čem je práce se slony specifická?
Sloni jsou velmi inteligentní, ale i nebezpečná zvířata. Přesto, že si každý moment s nimi užíváte, tak ani na vteřinu nesmíte polevit v ostražitosti. S tak silnými a velkými zvířaty pracujeme po dobrém a naše spolupráce je založena na vzájemné důvěře. Zvířata stejně jako my mají dobré a špatné nálady. Mívají radost, jsou smutná, jsou nervózní nebo nejistá z nových a neznámých věcí. A stejně tak jako doma, i zde musíme rozlišit, kdy je vhodná doba na to či ono. Musíme svou práci přizpůsobovat momentálním potřebám zvířat a ne naopak, jak tomu bylo v kontaktním systému chovu.

Den plný chuti v Zoo Ústí nad Labem.
FOTO: Ústecká zoo potěšila chuťové buňky zvířat i návštěvníků

Můžete uvést konkrétní příklad?
Například při péči o nohy. Sloni si neuvědomují, že preventivní péče je pro ně velmi důležitá a pomáhá nám předcházet vážným komplikacím s pohybovým aparátem. A není ani žádná možnost jim tuto skutečnost vysvětlit. Proto se snažíme jim tuto proceduru spojit s něčím příjemným. Stejně jako u dětí, když jim říkáme: bonbóny dostaneš až po večeři, sloni musí podstoupit něco, co pro ně nutně nemusí být zábavné za příslibu něčeho, co mají rádi. A tak slon vám podá nohu, nechá si ji očistit a upravit kopýtka, protože vám jednak věří a jednak je za to kontinuálně odměňován dobrotami, které má rád.

Jak se změnil chov slonů v dvorské zoo?
V posledních dvou letech hodně. Úplně jsme již vynechali všechny pozůstatky drezúry slonů, která se prováděla v minulosti za plného kontaktu se zvířaty. Proto u nás již slony neuvidíte panáčkovat a hrát na harmoniku. Tyto cviky nejsou pro péči o slony nijak podstatné a z mého pohledu nejsou ani důstojné ve spojitosti s tak majestátním zvířetem, jakým slon bezpochyby je.

Na co jste se tedy soustředili?
Více na jejich biologické potřeby a v případě tréninku se již zaměřujeme pouze na věci, které jsou v péči o slony nezbytné, jako je péče o nohy, odběry krve, aplikace léčiv, péče o kly a zuby, ošetření drobných poranění, bez nutnosti celkové anestezie. Co nejvíce se snažíme přiblížit tomu, aby i u nás sloni dělali to, co je jejich hlavní náplní i v přírodě. A to je celodenní pohyb za potravou, kdy sloni stráví krmením i dvacet hodin denně. Proto vzniklo mnoho nových krmných míst, kde je střídavě potrava doplňována tak, aby sloni museli vyvinout aktivitu a pohyb. Trénink již zabírá jen zlomek času a mimo to necháváme zvířata si žít podle svého. Změna jejich chování je patrná, zvířata jsou ve větší pohodě.

Jak moc jsou sloni nebezpeční?
Sloni a nosorožci jsou smrtelně nebezpečná zvířata, každá vaše chyba je krutě zaplacena. Péče o ně vyžaduje velké zkušenosti ošetřovatelů. Musíte počítat s tím, že může dojít ke zranění. Tisíc dnů se vám nic nestane a tisící první se něco změní, co nemusíte ani postřehnout a přijde fatální situace. V minulosti se staly u nás ve Dvoře Králové smrtelné případy u slonů a nosorožců, kdy jsme přišli o ošetřovatele v průběhu léčby zvířat. Smrtelný případ se stal také u levhartů.

Vzpomenete si na tragický případ z roku 2001, kdy slonice napadla kly ošetřovatele, který se jí snažil dát injekci?
Slonice byla nemocná, měla bolesti. Při léčbě byla zafixovaná na řetězech. Už k ní nemohli veterináři, protože slon byl úplně nepříčetný, když je viděl. Léčbu museli provádět ošetřovatelé. Jednou došlo k nehodě, ošetřovatel zakopl o řetěz, upadl a došlo k tragické události.

V Zoo Brno přivítali první odchované mládě pandy červené
Radost v Zoo Brno. Mládě pandy červené se poprvé ukázalo světu

I proto kladete velký důraz na bezpečnost při kontaktu se zvířaty a přestavujete slonicím domov s novou kontaktní stěnou?
Nové dělení prostoru umožňuje lepší a bezpečnější manipulaci se slony. Systém hydraulických sloupů již dlouhodobě nebyl funkční a tak bylo možné v zimních měsících provádět úklid jen tak, že sloni museli do venkovního výběhu, což vzhledem k počasí vždy nebylo možné. Stejně tak trénink nebo veterinární zákroky přes tyto sloupy byly velmi nebezpečné, protože sloupy neposkytovaly žádnou ochranu před slony.

Co se změní po vybudování nového bydlení pro slonice?
Změní se hodně věcí pro slony i pro nás. Vyměnil se tým ošetřovatelů, dorazí noví sloni. Zvířata i lidé si budou muset zvykat na nové podmínky, což může vést ke značné nervozitě u zvířat. Spojování velkých zvířat je vždy velký problém, můžou nastat potyčky. Když se do sebe pustí tři velká zvířata, tak to může být hodně nebezpečné. Můžou se i navzájem zabít, zranění bývají fatální. Jeden slon může zabít druhého úplně bez problému. I to se stalo. Člověk musí v takových situacích pracovat velice opatrně a být připraven na alternativy, co všechno se může stát.